Věřím, že mužstvo bude úspěšné, říká trenér Bruk

Máte za sebou dvě zatěžkávací zkoušky v podobě utkání se Švýcarskem. Pomohly vám určitým způsobem vyjasnit si otazníky týkající se Memoriálu Ivana Hlinky?
Otazníky bych to tak úplně nenazval. Dvojzápas se Švýcary nás spíše nasměroval ke konečné nominaci, koho bychom chtěli vidět. Jinými slovy, pozorovali jsme všechny naše hráče v posledním testu před memoriálem, což nám jednoznačně pomohlo.

Co vy osobně očekáváte od letošního ročníku MIH? Máte jako trenérský štáb nějaká svoje předsevzetí, kterých byste chtěli dosáhnout?
Určitě máme. Především bychom chtěli, aby tým byl více produktivní a střílel hodně branek. Mužstvo se navíc dle mého názoru dobře prezentuje v obraně, má vyrovnané brankáře. Ale jak říkám, trochu se potýkáme s ofenzivou, kterou musíme do začátku turnaje vylepšit.

Do vaší hokejové mozaiky patří působení v reprezentační devatenáctce, s níž jste mimo jiné svou osobou zaujal na prosincové akci v Kanadě. Věříte, že to samé dokážete napodobit i u osmnáctky?
Těžko říct. Samozřejmě se o to budu snažit, uvidíme. Memoriál Ivana Hlinky je nejprestižnější turnaj u nás v České republice, který má každý rok výborné obsazení. Až si troufám tvrdit, že se turnaj velice podobá mládežnickému mistrovství světa. Do jisté míry jsme rádi, že hrajeme ve své zemi. Budeme se snažit prezentovat dobrým hokejem a uvidíme, jak to celé dopadne.

Sám jste býval vynikající hokejový útočník. Snažíte se i tímto směrem předávat svoje cenné hráčské zkušenosti budoucím talentům českého hokeje?
Jojo, se všemi trenéry na střídačce se snažíme pracovat s hráči na ofenzivě, avšak nebudeme si nalhávat, že hokej se v dnešní době hodně posunul směrem dopředu. Hokej, který jsem hrával já, je už jinými slovy doba dávno minulá. Takže v tomto směru můžu říct takové pořekadlo: co bylo, bylo. Teď už je to trošku o něčem jiném.

Mnoho trenérů má takříkajíc svoje oblíbené zdroje studií, jako je např. trenérský vzor, naučné knihy nebo něco úplně jiného. Máte i vy nějaký svůj idol, podle kterého se řídíte?
Ne. Abych se přiznal, nic takového nemám. Ale zaměřuje se hlavně na svoje trenérské kolegy, od kterých se snažím toho pochytit co nejvíce. Bedlivě sleduji i nějaké zahraniční trenéry, kteří mi rovněž dodávají zkušenosti. Dále se soustředím na samotné hráče, jakým stylem hry se prezentují na ledě. Věci, které se mi líbí, se poté snažím aplikovat do své práce.

Jako realizační tým jste se rozhodli, že uděláte první přípravný kemp v Třemošné už na konci června. Proč jste se tak rozhodli?
Důvodů bych našel určitě více. Tím nejzásadnějším je to, že jsme chtěli mít hráče co nejdelší dobu pospolu, abychom se navzájem poznali. Jsme přesvědčeni o tom, že čím více je takovýchto podobných akcí, je to jedině ku prospěchu věci. S hráči nemusíte pracovat pouze na organizaci hry, ale můžete se s nimi zaměřit i na určitý rozvoj dovedností. To jsou asi ty hlavní důvody. Byl to systém, který nastavili kolegové už přede mnou, například Venca Varaďa a další. My, jako současní trenéři, jsme ho jen zachovali.

Můžete prozradit, podle jakého měřítka jste vybírali určité typy hráčů pro letošní ročník memoriálu? Váhali jste nad někým, koho pozvat či nikoli?
(úsměv) Vybírali jsme samozřejmě podle kvality hráčů, kdo a jak hraje. Bylo jasné, že jsme hodně váhali, protože můžeme na Hlinkův memoriál nominovat pouze 22 hráčů, to je prostě málo. S trenéry jsme se nakonec rozhodli tak, že nominujeme třináct útočníků a sedm obránců. To klasické portfolio hráčů je samozřejmě větší, jelikož po memoriálu Ivana Hlinky nás čekají další akce. Můžu prozradit, že stoprocentně budeme nominovat další hráče, kteří nejedou na memoriál. Chceme je vidět a máme je v hledáčku.

Mezi vaše vybrané aktéry se pasují jak hráči s nadprůměrným výškovým průměrem, tak poněkud muskulaturní hokejisté. Do jaké míry je těžké, aby se tým co nejdříve sladil ve všech herních prvcích?
Pro začátek musím říct, že rozhodně nevybíráme hráče podle toho, jak jsou vysocí nebo něco podobného. Kluky si volíme zejména podle herních kvalit, hokejových dovedností, charakterových vlastností. To je realita. Jestli má daný hráč v nominaci 190 cm nebo 180 cm, to úplně nehraje roli. Každý hráč se jinak chová, někdo musí mít na svoje schopnosti vyšší rychlost, jiní jsou zase techničtější a menšího vzrůstu. Určitý typ hráče je pochopitelně jiný, to znamená, že občas musí nahradit ten svůj handicap něčím jiným nebo nějakou překvapivou dovedností. Ohledně prvků jsme něco převzali ze sedmnáctky a šestnáctky, jelikož zde některé principy kluci trénovali, takže jsme tento systém z části převzali. Samozřejmě přidáváme do toho i další věci, jelikož kluci jsou zase o rok starší.

Ať už se zaměříme na jakékoliv týmové borce, kdo podle vás v týmu nejvíce přebírá klasickou roli mentora? Můžete už nyní říci, jakému hráči přidělíte kapitánské céčko?
Zatím to říkat nebudu, protože se nechci unáhlit. Máme za sebou dvě těžká utkání se Švýcarskem, nyní nás čeká memoriál. Myslím si, že hráči by se měli ukázat v dalších těžkých zápasech na Hlinkovi, kde se podle mě budou kluci sami do určitých rolí stavět sami. Uvidíme, jestli naše předpoklady splní nebo ne. Může se stát, že se do role lídra přesune hráč, kterého jsme vůbec nečekali, což by to pro nás trenéry bylo příjemným překvapením.

Nelze opomenout vaše veleúspěšné tažení v plzeňské juniorce, kde jste ji jako hlavní kouč dovedl až na vrchol k zisku zlatých medailí. Budete se snažit přenést svůj klubový úspěch i na mezinárodní scénu?
To je dobrá otázka. (smích) Asi každý trenér chce uspět a chtěli bychom neustále vyhrávat, ale to nejde úplně pokaždé. Uvidíme, jaká bude kvalita týmu a co všechno se nám v nové sezoně povede. Pevně doufáme, že můžeme být úspěšní, ale kdybych měl dělat nějaké plány nebo svoje představy dopředu, tak bych si připadal jako blázen. Jak jsem říkal, uvidíme.

Sám šéftrenér hokejového svazu Slavomír Lener nedávno prohlásil, že hráči v porovnání s uplynulými ročníky nejsou tolik svazováni taktikou, nýbrž svoji hokejovou zarputilostí a energií. Jaký pohled máte na tuto definici vy?
Abych řekl pravdu, tak na tento fakt můžu těžko zareagovat, jelikož jsem to neslyšel nebo nečetl. Ale obecně si myslím, že se to týká hlavně mládeže. Je světovým trendem nechat hráče v žákovských kategoriích tvořit a nesvazovat je do systémů. Určité zásady nastupují až na úrovni kategorie dorostu. Mladý hráč Samozřejmě ještě postrádá určité zkušenosti, na druhou stranu má má velkou dávku dravosti a spousta dalších věcí. S postupujícím věkem se hráči pochopitelně začnou chovat takticky jinak. Trenéři budou chtít po nich propracovanější hru a rovněž dostatek zkušeností, které v současné době mnohdy ještě nemají.

Jak už bylo několikrát zmíněno, čeká vás velká akce před vlastními fanoušky. Na co budete, ať už před nebo během turnaje, klást největší důraz? V čem tkví pravý potenciál týmu?
Samozřejmě máme určitou představu o hokeji, kterým bychom se chtěli prezentovat. S kolegy máme jasně dané herní principy, které budeme chtít vidět od hráčů. Zároveň budeme doufat, že se nám povede vyprodukovat více těch brankových příležitostí a vstřelit více branek, než tomu tak bylo dříve. I ve Švýcarsku jsme měli se zakončením a proměňováním šancí problémy, proto musíme na tom zapracovat.

Memoriál Ivana Hlinky má každý ročník velice kvalitní obsazení. Co bude důležité, aby bylo mužstvo schopné se prát mezi konkurencí špičkových týmů nejen celé Evropy?
Především musíme v každém utkání podat týmový výkon, bez toho není šance uspět. Důležité je samozřejmě také snažit se soupeřům vyrovnat jejich kvalitě v oblasti individuálních dovedností.

Český národní tým bude hrát ve skupině A, tudíž narazí na Švédsko, USA a Švýcarsko. Jak byste charakterizoval sílu vašich budoucích protivníků?
Všechny týmy patří do světové špičky. O síle týmů USA a Švédska nelze pochybovat, Švýcarsko v posledních letech udělalo také velký pokrok. Dokládá to např. fakt, že vychovali letošní jedničku draftu do NHL. Čeká nás velká výzva.

Břeclav není hokejem proslavené město. Věříte přesto, že bude na vaše zápasy vysoká návštěvnost? Čím byste příznivce mládežnického hokeje navnadil?
Věřím, že dorazí v hojném počtu. Je to velmi tradiční a hlavně prestižní turnaj u nás v České republice. Když jsem sledoval memoriál v minulých ročnících, viděl jsem, že si lidi cestu do arény našli. Navnadil bych tím, že se budou moci přijít podívat na talentované hráče, určitě najdou některá jména, která se budou za pár let objevovat na soupiskách týmů hrající v extralize i v NHL.

FOTO: Ronald Hansel/Juniorský hokej, Karel Švec/www.cslh.cz