MENU
Syn slavného otce Claudea Brendan Lemieux (na snímku) zdědil hokejové geny čtyřnásobného vítěze Stanley Cupu. Nastupuje ve čtvrté kanadské formaci. V zápase proti Švédsku dala po jeho nezištné přihrávce Kanada první gól, ačkoli nakonec prohrála. Mladý útočník vypadal po týmovém nezdaru otráveně. I tak však nezapomněl sebevědomě podotknout, že Kanada přijela na turnaj vyhrát.
Ve druhém soutěžním dni na sebe narazily asi největší favorité Ivan Hlinka Memorial Cupu – Kanada a Švédsko. Zatímco v prvním zápase „javorové listy“ jasně smetly domácí Čechy, Švédsko se zrovna dvakrát neblýsklo, když podlehlo Švýcarsku. To, jak se ukázalo, nehrálo ve vzájemném utkání žádnou roli. „Chyběla nám jiskra. Vím, že Švédové jsou dobří a mají spoustu skvělých individualit, ale zkrátka od dalšího zápasu se musíme zlepšit. Byl to těžší zápas než ten první (s Českou republikou, pozn. red.),“ hodnotí vystoupení Kanady Brendan Lemieux.
Tomu nedělá problémy hrát s tíhou svého jména na dresu. „Samozřejmě, že se ode mě něco očekává. Ale to už delší dobu. Je mi sedmnáct, takže už jsem si na to dávno zvykl.“
Sport patří do jeho rodiny. Brendenova sestra Claudia se závodně věnuje plážovému volejbalu. „Rodiče nás do ničeho netlačili. Vybrali jsme si sami to, co jsme chtěli. Já jsem už od mala strašně chtěl hrát hokej a tak ho hraju,“ říká mladý Lemieux.
„Táta je můj největší fanoušek“
Jestli je Brendenovi jeho otec po ruce? Odpoveď je jasná: „Táta je můj největší fanoušek. Snaží se mi pomáhat ve všem, co se týká hokeje. Spolu s mámou jsou tady v Břeclavi.“
Přítomnosti scoutů si moc nevšímá. „Minulou sezónu jsem hrál v OHL (Ontario Hockey League, pozn. red.), kterou sleduje spousta scoutů, takže jsem na pozornost zvyklý. Vůbec na to nemyslím, jen se snažím dodržovat pokyny trenéra,“ odmítá
Cíl kanadského výběru je jasný – ostatně jako vždy. “Jsme tu abychom vyhráli zlato a to taky udělám,“ prohlašuje s typickým kanadským sebevědomím Brendan Lemieux.
