MENU
Obhajoba loňského titulu to sice není, stříbrné medaile jsou však pro juniory obrovským úspěchem. Před turnajem by totiž jen málokdo hádal, že do finále se v konkurenci ostatních reprezentací probojuje právě ta česká. Poslední krok k titulu sice nevyšel, Češi se ale rozhodně nemají za co stydět. Turnajem prošli pouze s dvěma porážkami a ta druhá přišla právě ve finále. „Můžu dát ruku do ohně za každého, že do zápasu dal sto procent. Kanada ale byla prostě lepší, k tomu asi nejde říct nic jiného,“ povzdechl si po zápase Jakub Lauko.
Právě on byl pro finálový duel pověřen kapitánským „céčkem“, jelikož Libor Zábranský zůstal kvůli poranění mimo hru. „Cítil jsem za ostatní větší zodpovědnost, ale jinak to byl úplně normální zápas,“ hlásí Lauko. „Chtěli jsme do toho skočit, ale Kanada nás k tomu moc nepustila,“ vyjádřil se vzápětí k záměru, s jakým Češi do posledního utkání na turnaji nastupovali.
Kanada výborně bruslila, dobře kombinovala v útočném pásmu a Čechy k příliš mnoha věcem nepustila. Ještě v první třetině se ujala vedení, které postupně navýšila a udržela až do konce. „Můžu dát ruku do ohně za každého, že do zápasu dal sto procent. Kanada ale byla prostě lepší, k tomu asi nejde říct nic jiného. Největší problém nám dělal jejich pohyb. Bylo vidět, že jsme nestíhali jak v útoku, tak v obraně,“ hodnotí forvard reprezentace.
A jak vlastně vypadal finálový den v podání českého týmu? „Na snídani jsme vstávali trošku později a pak jsme měli trochu volna. Mohli jsme si zahrát fotbal na hotelu nebo prostě jenom odpočívat. Byl to klasický zápasový den, jen z atmosféry bylo cítit, že jde o finále,“ popisuje kmenový hráč chomutovských Pirátů.
Letošní osmnáctka, která se na Memoriálu představila, neměla na soupisce žádná velezvučná jména. Žádného hráče, který by už před turnajem byl pasován do role lídra, který bude zápas co zápas střílet hromadu gólů. O to cennější pak účast ve finále je. „Vybojovali jsme to jenom týmovým výkonem, nikdo nijak extra nevyletěl, že by to táhl. Hráli jsme jeden za všechny,“ přikyvuje Jakub Lauko.
Je pochopitelné, že bezprostředně po prohraném finále není hráčům do smíchu a převládá spíše zklamání. Ale statut druhého nejlepšího týmu už Čechům nikdo nevezme. „Medaile určitě víc oceníme s odstupem času, teď ještě převládá prvotní zklamání. Ale za čas je určitě budeme brát jako obrovský úspěch,“ souhlasí sedmnáctiletý útočník.
