MENU
Český tým, stejně jako loni, otevřel bránu finále. Jejich cesta napříč turnajem narazila zatím jen na jednu překážku jménem Švédsko. I přestože v základní skupině nebyli suverénní, výkonem nad Ruskem si boj o tu nejvyšší příčku zajisté zaslouží.
Kdybychom srovnávali s minulým rokem, dá každý za pravdu, že loni se od party okolo Martina Nečase očekávalo hodně. Patrný rozdíl zaznamenal i útočník Jakub Lauko. „Lidi nám před turnajem nevěřili a v průběhu minulé sezony jsme byli takový podceňovaný tým,“ uvědomuje si forvard, jenž vstřelil vítěznou branku v semifinále s Ruskem.
Letošní počínání Čechů by se ovšem dalo srovnat s předchozím memoriálem. Dvě výhry a jednu prohru ve skupině mají tyto naprosto obměněné výběry společné. I semifinále, do kterých se šlo v obou případech z druhého místa, byly velký a hektický boj. Zatímco loni rozhodoval 22 sekund před koncem prodloužení Jakub Galvas, letos přišla vítězná branka už na začátku druhé třetiny. Udržet těsný náskok bylo ale o to těžší. „Vybojovali jsme to čistě týmově,“ ví naprosto jistě hrdý střelec Lauko.
Teď čeká Brukovy svěřence ve finále největší favorit. "Musíme se podívat na video ze semifinálového duelu Kanady a podle toho se připravíme," řekl v rychlosti po utkání s Ruskem český kouč.
Předzápasové odhady favorizují o něco více javorové listy, ale jak už vše napovídá, Češi v roli podceňovaného týmu hrát umí, což ostatně platilo vždy.
