MENU
David Pastrňák má v letošním létě hodně nabitý program. Kromě toho, že je stabilním členem reprezentační osmnáctky, tak se zúčastnil i přípravného kempu dvacítky a také si za ni zahrál dva přípravné zápasy proti Rusku. Na Ivan Hlinka Memorial Cupu v Břeclavi patří k hráčům, na které trenér Jakub Petr hodně spoléhá. A středeční zápas se Švédy ukázal, že oprávněně. Od začátku zápasu byl tradičně hodně vidět, ale na rozdíl od předchozích utkání se i výrazně brankově prosadil.Po zásluze tak dostal cenu pro nejlepšího hráče zápasu.
Davide, gratulace k výkonu i výhře. Jak byste zhodnotil ten zápas se Švédy?
Švédové byli velkými favority. My jsme ale do zápasu nastoupili maximálně koncentrovaně, plnili jsme přesně pokyny trenérů a podle toho vypadalo i dění na ledě.
Čím si vysvětlujete tu změnu ve výkonu českého týmu – oproti předchozím zápasům?
Měli jsme pár mítinků s trenéry, kteří nám říkali, co bychom měli hrát. Zdůrazňovali, že bychom měli hrát ne jako individuality, ale jako tým. Tudy vedla naše cesta k úspěchu.
Vám osobně zápas vyšel výborně – dal jste dvě branky a přidal jednu asistenci.
To ano, ale to je všechno zásluha mých spoluhráčů, kteří mi k tomu hodně pomohli. Takže velký dík patří i jim.
Prvním jste otevřel skóre a náš tým tak poprvé na turnaji vedl.
Filip Pyrochta vybojoval u střídačky puk, poslal mi to výborně na druhou modrou a já jsem jel sám na gólmana. Původně jsem chtěl vystřelit, ale když jsem viděl, že si brankář klekl, tak jsem udělal kličku a zasunul to kolem betonu.
A druhý v přesilovce tři minuty před koncem navýšil naše vedení na 4:2 a znamenal klid do zbytku zápasu.
Měli jsme obrovský tlak, Filip mě dobře našel na kruhu a mě už zbývalo jen trefit bránu. Naštěstí jsem to trefil z první přesně.
Při power-play soupeře jste mohl přidat třetí branku…
…a mohl z toho být první reprezentační hattrick, ale byl jsem hodně tísněný. Trochu mě to mrzí, ale hlavní je, že jsme vyhráli.
Vy jste v minulé sezoně působil právě ve Švédsku, konkrétně v Södertälje. Byl díky tomu ten zápas v něčem výjimečný – nastupoval jste proti hráčům, které znáte, a oni zase znají vás.
Asi ani ne. Snad jedině, že jsem tam měl spoluhráče z klubu Nylandera, se kterým jsme se trochu před zápasem hecovali. Ale jinak jsem to bral jako každý jiný zápas.
Přes léto jste sbíral zkušenosti i u reprezentace do 20 let. Je to velký rozdíl oproti „osmnáctkám“?
Určitě. Jsou tam starší kluci, takže silově i rychlostně je tam rozdíl. Ale hráči tady v Břeclavi mají také skvělou úroveň.
Ve čtvrtek máte volný den. Jak jej budete trávit?
Program stanoví trenéři. Asi bude i nějaký trénink, ale určitě budeme hlavně odpočívat a sbírat síly na semifinále. Navíc máme pohlednou a schopnou fyzioterapeutku, takže čtvrteční den strávíme v její péči. (smích)
